Školní výlet - 9.tř.

23.05.2016

Školní výlet - 9.tř.

Ve čtvrtek 19. května jsme my, deváťáci, vyrazili na naše poslední dobrodružství – školní výlet. Ale tohle nebyl jen takový obyčejný výlet jako chození po ZOO či zámcích, ale výlet dvoudenní.
Všichni se už od začátku týdne nemohli dočkat. Mluvila jsem se svými spolužáky a všichni jsme básnili, jak báječné to bude. Já už jsem se těšila celý měsíc. A pak to konečně přišlo. Ráno jsem se vzbudila o hodinu dřív a samou nedočkavostí jsem už neusnula. Myslím, že to tak měli skoro všichni. Na začátku naší cesty byly trošku zmatky s vlakem – České dráhy nezklamaly a na naší trati do Olomouce bylo zpoždění. Naštěstí vlak do Zábřeha jsme měli naplánovaný s dostatečnou časovou rezervou.
Nakonec jsme dorazili až na místo. Po skupinkách jsme se rozdělili do chatek a hned šli prozkoumat vše kolem. Kousek od chatek je přehrada, v tuto roční dobu obklopená všemi odstíny zelených listů pokrývajících stromy, jež se vlnily ve větru. Ten pohled byl nádherný. Po příchodu k penzionu, kde bylo hlavní stanoviště, jsme se seznámili s našimi instruktory – Alešem, Honzou a Barčou. Byli opravdu fajn, milí, pomohli nám při seznamovacích hrách lépe se poznat navzájem i mezi sebou. Později se dohodlo, že se program trošku upraví, protože zrovna bylo mistrovství světa v ledním hokeji a většina chtěla sledovat zápas našich hokejistů. Takže nejdříve pro nás byly připraveny dvě aktivity – lezecká věž a lanové centrum. To bylo zábavné, ale velmi náročné. Přesto se i slabší povahy dokázaly „dokopat“ k překvapujícím výkonům. Dokázali jsme překonat sami sebe, nevzdat to při prvním problému. Totéž se odehrávalo i u lezecké věže. Byl to jeden z nejsilnějších zážitků, na který jistě budeme po letech vzpomínat s úsměvem, ale v daném okamžiku nám spíš ten úsměv mrzl na rtech.
Po těchto aktivitách jsme se přesunuli do penzionu a sledovali zápas našich hokejistů s USA. Bylo to opravdu napínavé – nejlepší však byla skutečnost, že většina třídy dokázala fandit jako kolektiv. Naše podpora hokejistům nepomohla, prohráli 1:2 na nájezdy, ale to nezkazilo naši chuť do další činnosti. Vyměnili jsme se na lanovém centru a na věži a vše směřovalo k večeru. Po špagetách jsme se přesunuli k chatkám, kde na prostranství za nimi hoši dokončili ohniště, a nás čekal táborák. Moment, na který se všichni těšili nejvíc. Teplo ohně, křupavý vlastnoručně upečený špekáček s chlebem za zvuku kytary, vše doplněné společným zpíváním. Spoustu z nás plápolající oheň unavil tak, že jsme se odebrali do chatek spát. Hádám, že nikdo se moc nevyspal – cizí prostředí a ne moc teplo udělalo své – a asi polovina byla kolem třetí ráno vzhůru.
Ráno nás čekala snídaně, stejně dobrá jako všechna jídla. Pak jsme sbalili a přesunuli jsme se na poslední aktivity. Čekala nás laser game, kde jsme v týmu stříleli do helem protivníků a snažili se uhrát tak co nejvíc bodů. Další skupina střílela z luku a vzduchovky, skákalo – lépe řečeno chodilo se ve skákacích botách, skákalo se na bungee trampolíně, hráli se ještě drobné hry na hřišti. Čas se pomalu klonil k poledni a přišlo rozloučení. Nikomu z nás se nechtělo odjet a chtěli jsme zůstat co nejdéle.
Všichni jsme se shodli, že to byl úplně nejlepší výlet. Byla poslední šance být spolu jako třída, my všichni společně. Sblížila nás nutná spolupráce, uvědomili jsme si, jak moc nám to vše bude chybět a bylo to takové fajn zakončení let strávených pospolu. A teď nám zůstaly jen nenahraditelné, nezapomenutelné vzpomínky.


Barbora Vinohradníková, Základní škola Hlubočky, 9. tř.

Další fotografie

Školní výlet - 9.tř. Školní výlet - 9.tř. Školní výlet - 9.tř. Školní výlet - 9.tř.

« zpět

obecné info

školní rok

pro žáky

pro rodiče

Základní škola Hlubočky, okres Olomouc, tel.: 585 359 042 (Ves), 585 359 026 (Dukla – elokované pracoviště), e-mail: zshlubocky@zshlubocky.cz