Čtvrtek 18. 6. začal pro žáky IV. B a V. B v ranních hodinách, jelikož je čekal celodenní výlet do našeho hlavního města. Možná se ptáte, proč zrovna tam? Odpověď je jednoduchá. Protože jejich paní učitelky mají rády historii i Prahu, a také ten, že se o naší metropoli učili ve vlastivědě obě třídy.
Výlet začal na vlakovém nádraží v Hlubočkách, odkud jsme se přesunuli do Olomouce, kde jsme přestoupili do vlaku směr Praha. A tam začalo to pravé dobrodružství. Jeden by neřekl, jak je důležité si najít správného parťáka na delší cestu. Nakonec se to všem podařilo a už jsme se blížili vstříc vytouženému cíli. Z nádraží jsme se pěšky vydali rovnou na Václavské náměstí, kde byla fotka nutností. Bohužel ke stále trvající stavbě jsme neměli nikterak fotogenické pozadí, ale i tak jsme si poradili a fotku jsme zvládli. Chvíli jsme se proplétali malebnými uličkami, až jsme došli na Staroměstské náměstí, kde jsme obdivovali orloj, radnici i pomník Mistra Jana Husa. Poté nás paní učitelka Danielová vzala na rychlou exkurzi Pařížskou ulicí, kterou spíše ocenily paní učitelky. I přes nepatrné „zamotání“ jsme se úspěšně dostali ke Karlovu mostu, z něhož se nám naskytl dechberoucí pohled na Pražský hrad, katedrálu sv. Víta či Kampu. Na něm jsme obdivovali barokní sochy a sousoší a v neposlední řadě i řeku Vltavu. Jelikož nám pomalu začalo kručet v žaludcích, rozhodli jsme se pro malý piknik v parku na Kampě. Někteří uvítali obědovou pauzu a odpočinek ve stínech stromů s nadšením. Čas neúprosně utíkal, a tak jsme se museli pomalu přesunout k Národnímu muzeu, kde nás čekala exkurze. Podívali jsme se například do expozic savců, mořských živočichů, ale také na nablýskané nerosty. Co by to byl za pořádný výlet, kdyby se na jeho samotném konci nemohlo nakupovat. Na nákupy se totiž děti ptaly již po cestě vlakem do Prahy. I přesto, že byly děti po celém dni unavené, tak si náležitě užily i zpáteční cestu vlakem. Jak všichni víme a známe, cestování vlakem je velice zrádné, a to především díky zpoždění. Jak už správně někteří z vás čekáte, ani nám se nevyhnulo. K naší smůle se nezkracovalo, ba naopak ještě rostlo. Proto nás při přestupu čekal v Olomouci menší sprint.
I přes závěrečný adrenalinový zážitek jsme si všichni společný výlet užili. Utužily se a prohloubily se vztahy mezi oběma ročníky. Přežili jsme i poněkud slunečné počasí, ale co je hlavní, užili jsme si spoustu legrace. Z výletu si odnášíme krásné zážitky, na které budeme všichni vzpomínat.
Mgr. Aneta Sofie Lorencová
